Popel a prach

Hnilobný strach,
popel a prach.
Těla padlých básníků,
mrtvá jen uvnitř,
na povrch bolavá od smíchu.

Jen zbytečně lhát,
nechci si hrát.
Nejsme snad jediní,
bolest je hřích,
touha i strach.
Popel a prach.

Zrada nás zabíjí
s přesností kata.
Duše má promoklá,
srdce mé z bláta,
prorostlé nicotou.
Soudnost mi vzala,
s polibkem rozkladu.
Smrt .

V popelu strach,
krev, pot a prach.