Ležel člověk

Leží člověk na lavici;celý nahý,ubohý.

Tvář ta bledá,očí spící v ten den

smutně duhový.

 

Rozjímám já bez ustání,oslovit-li,či jít dále?

Myšlenka ta mně pohání nechce

zmizet neustále.

 

Chvíle jako věčnost bije,silný tlukot nepřestává

V běl toho dne všechno mlhou pokrývá se

 – kryje záda.

 

 

 

TIK – TAK  „Halo pane!“

„Neslyšíte?“ TIK – TAK

TIK – TAK „Opravdu spíte?“

- Co se stane? TIK – TAK

 

 

 

TIK – TAK „Nervy křičí“

„A v tom tichu“ TIK – TAK

TIK - TAK " Tam z kalichu"

"Ďábel líčí" TIK - TAK

 

 

 

 

TIK – TAK   „Co si počít?“

„Houstne mlha“ TIK-TAK

TIK – TAK „K zemi šplhá“

- Chci se loučit TIK – TAK

 

 

 

TIK – TAK  „Zvedám dlaně“

„Nevidíte?“ TIK – TAK

TIK – TAK „Opravdu sníte?“

- Co se stane? TIK – TAK

 

 

Ležel člověk na lavici;celý nahý,ubohý.

Já nevěděl -  věčně spící;

v ten den smutně duhový.