Návrat

Řada stromů podél cesty,
po ní kráčí poutník sešlý.
Ve tváři pot a prach,
je již dlouho na cestách.

Blíží se k městu z kamene,
snad si na něj ještě vzpomene.
Kdys v mládí tu vyrůstal,
teď se vrací chudý dál.

Šel hledat štěstí, ba i víc,
Vrací se sám, v kapse nic.
Ztratil i léta mládí,
hustý vous si hladí.

Na hradbách žena stojí,
vrásky do závoje halí.
Čekala řadu let,
než se milý vrátí zpět.