Světa řitˇ

Celej svět na mě sere
a poslal mě víte kam?Do prdele.
Stáhl si kalhoty a ukázal mi svojí řitˇ
a škodolibě se usmál a řekl:Zapomeň,že bude líp.
A tak jsem víte kde?No přeci v prdeli,
kdyby jste to náhodou nevěděli.
Jó,je to tak.Jsem v řiti
a nevím kterou cestou života mám jíti.
Už se mi ani nikam jít nechce
mě nejde to jako dřív,snadno a lehce.
Mám dojem že komkoliv bych šel
že v prdeli skončím jen
a to ať už to budu zkoušet
dneska,zítra nebo jakýkoliv jiný den.
Mám dojem že můj život se už naplnil
a já svůj životní úkol jsem nezvládl a nesplnil.
Promarnil a prošvihl jsem co se dalo
a že toho nebylo zrovna málo,
toho co by za to stálo.
A tak vidím před sebou tu světa řiť,
která ke mě promlouvá a říká mi:
Zapomeň na to že bude líp.
Už mě ta řiť pěkně sere
a tak jí říkám,at´jde do prdele.
Jsi jenom blbá řitˇ,
hovno tomu rozumíš.
Utři se,strč se do kalhot
a nech mě žít.