Cesty

Cesty si klekly mezi stromy
vody si klekly k cestám
aby podaly jim ruce
do sebe aby polkly vzduch
a zas ho párou vypustily
v rytmu requiem
jak vlna moře
co dostihnout se snaží věčný odraz komety
co míří v zapomnění
jak sokol střídající obzory
jak prach zmáčené duše
co se nad ránem z lidské kůže vysvlékla