Tichá touha

Když se zamyslím,
mám tě plné myšlenky,
jediné, co smím,
jsou však veršovánky.

Drží mě na nohou
ta tichá touha,
ať plujem oblohou,
jsou jen přání pouhá.

Když zavřu oči vidím
tvůj sladký úsměv v tváři,
dotknout se tě stydím,
spálíš mě hvězdo, co tak září?

Drží mě na nohou
ta tichá touha,
ať plujem oblohou,
jsou jen přání pouhá.

Topím se v myšlenkách,
záchvěvy srdce cítím,
jsi sladká Marlenka,
stále tě ve snech vidím.

Drží mě na nohou
ta tichá touha,
ať plujem oblohou,
jsou jen přání pouhá.

Překrásná, úžasná,
taková, to jsi ty,
sladká a rozkošná,
mícháš mé pocity.

Drží mě na nohou
ta tichá touha,
ať plujem oblohou,
jsou jen přání pouhá.

Hlas mi v uších zní,
však nerozeznám slova,
přemýšlím, zda se to smí,
i tak toužím zas a znova.

Drží mě na nohou
ta tichá touha,
ať plujem oblohou,
jsou jen přání pouhá.

V noci když jdu spát,
ráno, když se probouzím,
nač stále si lhát,
z tebe zkrátka blouzním.

Drží mě na nohou
ta tichá touha,
ať plujem oblohou,
jsou jen přání pouhá.

Ty jsi jako magnet,
co k sobě mě furt táhne,
před prahem jsem si zamet,
no hold to mám fakt marné.

Drží mě na nohou
ta tichá touha,
ať plujem oblohou,
jsou jen přání pouhá.