Krev a jahody

Všude se válí kusy mýho mozku.
Strašně to smrdí.
Cáry cizích myšlenek se mihotaj u okna.
V jarním vánku.
Vždycky sem říkala, že si mám radši pořídit závěsy.

Krev už tolik neteče.

Zasraná srážlivost.
Zasraná chemická reakce krevních destiček, které se shlukují až nakonec vytvoří nerozpustnou fibrinovou síť.
(Aspoň něco mi ta škola dala)

Cejtim, jak ze mě odchází ten hnus.
Je kašovitej a zbobtnanej.
Smrdí.

Mám chuť na jahody.
Přineste mi někdo jahody.
Já už se nezvednu.