Ukazuješ
Prstem vzhůru
Směrem ke hvězdám
A pokoušíš se
Přitáhnout je
Dolů, k nám
Maluješ
Zlatou můru,
Předem odevzdán
Svým myšlenkám
A snažíš se
Přinutit je
Přijít k nám
Procitáš
Mezi střípky
Světelných pocitů
A zachytáváš se
Ve svých touhách
Po citu dam
Klopýtáš
Mezi šípky
Podél nočních dní
S nádechem mše polední
A našeptáváš si,
Že jsi pánem
Ve svých snách
…
Neodcházíš,
I když nepřicházíš
Pociťuješ,
I když nemiluješ
Slibuješ,
I když nelituješ
Vyčítáš,
I když sám unikáš
…
A jak tak sníš,
Sám se nikdy nedozvíš,
Že když se nesnažíš,
Tak nezískáš,
Ale ani neztratíš
…
Hm, zvláštní. Je strašně zpěvná, strašně jednoduše by přilnula k melodii. Já jsem člověk hudební, proto ji cítím úplně jako písničku, velmi pěkně se mi četla:) ST;)
11.03.2012 21:18:40 | Písnička...
Skutečně kvalitní dílo..Rozhodně pouštěj na povrch svá slova častěji.
11.03.2012 15:24:38 | zaba.zuzla
Krásně napsáno, celá je za ST. Těším se na další:-)
11.03.2012 09:43:36 | kočkopes
krásná báseń a ten konec má něco do sebe tak že jasný ST!
10.03.2012 21:52:25 | xoxoxo