myšlenka

Myšlenka pouhá,
srdce rve na kusy,
rány sypu si solí,
ale jak nemyslet,
tak praštím
tu myšlenku holí,

ale čím více se snažím
znova a zase zapomenout,
začínám znovu v té řece
slané tonout,

oči mám slepené
a u srdce zebe,
kdo stéblo by podal
..není..

když ztratil jsem tebe

jenom co zbylo mi
pocity lítosti
tělo je bezvladné
bez morku bez kostí

hledám tu sílu zas
jak splatit svou dan
..

když svíci si osud zhas

...mě zbyla jen

spálená dlan...