Pronikáš sem
jako paprsky
svitu měsíce
skrze žaluzie
Předjímáš den
svými zálusky
na část dvojice
s trochou ironie
Vypisuješ
vlastní zatykač
předpojatosti
trendu doby
Podepisuješ
svůj i cizí pláč
podlosti a cnosti
i prázdné zloby
Pokoušíš se
zas a znova
o předprodej
tichých jízd
Nevzdáváš se
a ta osoba
přijde o výprodej
neprodejných míst
…
A Tvůj strom
je stále tím stromem
a Tvá řeka
pořád tou řekou,
v níž hledáš
svých slibů skrýš
A Tvůj dům
už dávno není tím domem
a ta Tvá věta
přestala být tou větou,
u níž doufáš,
že vezme Tě výš
...
zacatek me az tak nezaujal, abych byl uprimnej, ale ty posledni dva odstavce jsou fakt vyborny
17.03.2012 11:44:51 | Pauli