Snění

Nač, trápit se tím, co přinese zítřejší den,
proč, usínat sám, a nebýt nikým obklopen,
Rozrážím okno dokořán, zařvu z plných plic,
půlnoční expres objednán, zařvu ještě víc.


Sen, je to, co se nám honí v hlavě, nemůže ven,
den, je hon za snem dokud sami neusnem,
Můžem být, čímkoliv budem chtít,
zavřené oči a můžem začít snít.


Jako pavouk zpřádám nekončící nitě,
cítím dotyky slunce, když se válím v žitě.
Zjišťuju, že mě na zádech co si vyráží,
křídla motýlý, to mě rozzáří.


Sen, je to, co se nám honí v hlavě, nemůže ven,
den, je hon za snem dokud sami neusnem,
Můžem být, čímkoliv budem chtít,
zavřené oči a můžem začít snít.


Unášen větrem, sem a tam,
křídly, sem tam zakmitám.
Tóny příjemné slyším, poslouchám,
teď jsem tarzan a nejsem sám,
mořem proplouvám jak sandokan.