Zabij mě

ZABIJ MĚ

Cítím tě v celé své bytosti,
až skončíš duše od těla se oprostí.

Bolestná extáze na tvé čepeli,
pronikáš do mě stále hlouběji.

Krev vytéká z těla ven,
ze rtů vychází stén.

Vraždíš mě lásko a já se usmívám,
v ruce držíš nůž – na něj se však nedívám.

Hledím ti do očí,
,,zab mě“ ústa má tě poprosí.

Zabij mě něžně - pak otři nůž,
smaž stopy – dokaž, že jsi muž.

Chtěla jsem to sama,
proto nenech mě dožít rána.

Ukonči můj život – staň se mým vrahem,
neostýchej se, sám jsi ke mně přišel – stál před mým prahem.

Smrt není konec – je to počátek,
povstanu znovu – čeká mě nový začátek.

Budu jiná bytost,
neměj se mnou lítost.

zrodím se v smrti tvého anděla,
žít zaslepená láskou k tobě stejně bych nechtěla.