My

-

Jsme všichni tak jedinečně křehcí
jako křišťál
jako vzpomínka na duhu
a bušíme do svých štítů
zalykajíc se vztekem
záštiplnou nenávistí jednoho k druhému
kvůli přerozdělení daní.

Skrytí anonymitou klávesnic
rveme nítě
pouta našich vztahů
lehčeji než polní kvítí
trávu, která usychá.

Jako oči laní
teskní lidská duše
když střílíme do dětí
ve jménu míru.

Je z nás smečka vlků bez Akély
každý za sebe a sám
žadoníme ve svých kobkách o trochu lásky a uznání
a z posledních sil
se navzájem rveme na kusy.

Který Bůh nás spasí,
kdo nás bude milovat,
zatímco spoutaní a nazí
střílíme do vlastních řad.

-