Nevěř

Nevěř mi, až tvrdit budu,
že vílu na med nalákáš.
Neuvěříš tomu bludu.
Když havranovi zakrákáš,
možná křídla narostou ti,
pak do mraků odletíš.

Že krví pannen neživí se,
dávný upír z pověstí.
Modré Slunce zapadlo by,
jen kdyby mu šlo o štěstí.
Že popíráme svoje chyby,
a zapíjíme jejich žal.

Není žádné cesty zpět,
tak jak se můžeš ptát?
Bolestivost němých vět,
co nedají nám spát
a z úst jen plynou.
Cizí vinou
stáváme se neteční.

Nevěř mi, až tvrdit budu,
že na věky jsme svobodní
Svazují nás pevným poutem.
Kolik ještě? Kolik dní?
Přilákals' mě miskou s medem
a utápíš mě v ní.