Anotace: To je tak, když vám někdo řekne: Napiš veselou báseň. A tak se snažíte ze všech sil a ono to prostě nejde...a tak použijete jeho jméno a napíšete báseň a pak ani nevíte, pro koho jste ji vlastně psali...
Až jednoho dne,
budu se zas mile smát
Dám vzpomínky naše,
do krabice klidně spát
A pak budu volně žít
bez vzpomínek na nás
Mrtvé city neoživíš
a zapomenout půjde snáz
bolestně veselé
14.04.2012 23:29:05 | Black Sardinian