Nitky

Někdy bych přeci jen chtěla,
nemuset říkat nic.

Nejsme snad jenom dvě těla,
jsme snad víc!

Myšlenky plynou, neviditelně sluchem,
jako nitky babího léta, mojí hlavou.
A jeho vzduchem...

Vím, nikdo nečte myšlenky.