Prší nám tu slzy

jsme sami
sami se všemi dohromady
čím víc, tím spíš
se tak cítíme
& pršíme láskou
& pršíme nenávistí
ve společnosti
do které vždycky
budeme chtít
patřit
sakra
tak co je to
za pocit
to prázdno
všude kolem
když zmizí nebe
vypaří se voda
slunce spadne na zem
a nás nebude škoda
s hbitostí hada
co prosmykne se kolem
a vy nevíte
nevíte co říct
otázky hádám
snažím se žít
a občas se dívám
na lidi kolem
očima někoho cizího
a přemýšlím
co si myslí zase oni
o mně;
když navlíknu
jednou za rok
to triko
mrtvýho muže
a čekám na reakce
...
myslím na něj
přemýšlím
o jeho životě
kterej byl jen souhrnem
několika událostí
který ovlivnily
každej jeho krok
a asi nemohl
nemohl reagovat jinak
já vím
já to vím
tak proč to někteří nevidí
proč?
dobře
neznám ho osobně
uznávám...
"o mrtvých jen dobře"
tak se to říká
ale stejně
když už nám někdo odkáže
v podstatě
svoji nesmrtelnost
nemůžeme říkat
že byl špatnej
a že si za to může sám
prostě se to stalo
...
a i přesto
stále a pořád
neznám odpovědi
na některý otázky
a z nebe můžou pršet
lidský slzy
klidně celou noc
a já to ráno
stejně nebudu vědět.