říznutá...

její vlasy si žily
vlastním životem
takže zakrývaly půl obličeje
a ta její vůně!
jako byste přitiskli tvář
ke keříku rajčete
ostrá trochu neurčitá
a tak jiná
než její plody…

mezi prsty si pohrávala s mincí
na které se měnily symboly
geometrických obrazců
pak se lehce zatočila
jako rotační vizitkář v průvanu
z mince vypadla zátka
a za ní lahvinka
tomatové limonády…

doufám
že když se na vás podívám
nezměníte se…

zrovna nedávno
jsem byla neprůhledná
a než zprůhledním
chvíli to potrvá
takže nemusíte mít obavy
napijte se
některé věci podléhají zkáze…

chcete říci že ta mince vyprší?

to záleží na podmínkách
kdy účinkuje
a podmínky nejsou věčné
původní svět nemá nic společného
s tím čím se tento svět stal
tento svět nebo ten
v němž je obsažen
nebo ten
v němž je ten obsažen
filozofií světů
je totiž dělat něco nového
ne znovu to samé…

tak mne napadá
může být ve světě
kde je všechno možné
ještě vůbec něco překvapivé?

může
třeba právě teď
mám chuť použít Occamovu břitvu
a zaostřila se takovým způsobem
že mi zahořela kůže…

zkopíroval jsem její pohyb
jako partner při baletu
a ačkoli jsme se nedotýkali
vjem dotyku našich těl
přebíjel intenzitou a pronikavostí
silou sugesce
zatímco my se pomalu vznášeli
v kličkách ze strany na stranu
jako paprskovíté smítko prachu
v Brownově pohybu
podvečerního slunce…