Z malichernosti

Ze smutku a možná z malichernosti,
rozhlížím se kolem a počet ctností
není zrovna velký, pánové,
a to co pokládáte za nové,
staré je už nějakou dobu,
jinou má to už podobu
a i když doufáte, že změní se
nikdy se nezmění...

Na ruce nabízím oblázek modravý
nechceš jej? Odpočiň v pokoji.
Nejsem tu pro výsměch, nejsem a nebudu,
možná jen pár hodin tam i tu pobudu,
ale pak zmizím, jak pára nad hrncem,
nejsem Tvou samicí, pokud jsi samcem.
Zamávám šátečkem, pošlu ti pusinku
a poté zatmění...

Mi nahrává do karet to vaše smýšlení,
na hodné, na hezké už se tu nečlení,
hlavně že je, o to tu běží,
tak buďte pánové, čilí a svěží,
hlavu vztyčenou, ne možná jedinou,
vzhůru za snadnou kořistí vidinou,
ale pozor si dejte, znáte to,
neradi zůstaváte ranění...