Svůdkyně

Je to jen žena,co touží po lásce?
pro ostatní však, jen nemravná svůdkyně.
Je nespoutaná, živá, nevázaná
pro každého nebezpečná.
Jejím nohám, ale doma těsno je,
chce muže, který jí jen pomiluje.

Ve svůdném hábitu prochází nocí,
v srdci protřelost a smutek
že není něčí

Její kroky míří do pekel
o život se nezajímá
Kráčí, aniž tuší kam.

Mezi muži, manželi, mládeží nezkušenou
hledá si oběť nevinnou.

Oheň v klíně, lože odestlané
Už miluje se s mužem jiné.

A tak se další utápí v cizí ženě, v náručí té nestoudné svůdkyně.

Polapen v provazech vlastního hříchu,
ostudu svou již nikdy nesmaže.

Hříšné její rty, byly mu pastí,

Jen ona je šťastná, že pro tuhle noc někomu patří.