Věže

Živoucí verše píšu
z nejzazších úběžníků
přímek Tvých očí, v plyšu
něh, s nadějí poutníků

že kdes jsou věže lásky
jež zvedají nás k nebi
přes roj komet s ocásky
- touha je být, ne nebýt

ač vzdálen ve vesmíru
toužím po Zemi snáze
než kdybych na ní v míru
žil navzdory vší snaze

pout k nebesům tmou černým..
v hloubce pohledů nevzdám
dvojvěží, kurz nezměním
beztíží, pouť ke hvězdám