Je/n/den

Nad ránem,
s pocitem zajetí
zatínám svaly,
s bolestným ušklebkem.
Procitám.

Čaj nebo kafe?
Proč se mě ptáš?
Usedám na židli.
Pohledem z okna
si barvím den.

Amálka tluče mě ocasem,
je ráno,
jdeme ven.
Ze stromů padá ledová krůpěj.
Paprsek sluníčka.

Ta chvíle,
to byl den?
Mihl se,obloha zšedla.
Dotáhnu popruhy.
Sněhové vločky padají do snů.