Mé otázky

Mockrát už jsem přemýšlela,
co jsem komu udělala.
Pořád se jen sebe ptám,
proč jsem sama dál a dál.
Spousta holek štěstí má,
sama už jsem jenom já.
Chci se vás teď proto ptát,
proč mě nikdo nemá rád?
Já bych ráda milovala,
srdce bych i darovala.
Ale proč se ke mně chováte,
jako když mě neznáte.
Já jsem přece taky holka,
neberte mě za pacholka.
Mezi kluky nepatřím,
i když srandu nekazím.
Proč jsem teda pořád sama,
ptám se já vás zas a znova.
I já kluka potřebuju-
oporu v něm potřebuju.
Na mě už je toho moc,
je nutné mě obejmout.
Řekněte mi hezká slova,
smát se budu zas a znova.
Chci mít aspoň kamaráda,
kterému bych dala práva:
Moh' by mi být stále blíž,
vše by věděl, vždyť to víš.
Nemám ale důvěru
a tak už se nezklamu.
Klukám prostě nevěřím,
nechávám je u dveří.