♥.Kopretina

 

Tak sama

 **********

 Stojí tak sama na záhonku

 krásná,bílá,

 na dlouhém stonku,

 škoda ji utrhnout.

 Vždyť tam je jak bílá královna

 majestátná,hrdá a líbezná,

 snad se ji

 ani prstem nedotknout.

 

Ta jenom lásku mi předpoví

 když se

 okvětní lístky trhají,

 „má mě rád anebo nemá?“

 Kopretina však mlčí,

 je jak němá,

 „po jiné touží,

 se mnou se souží?

 Štěstí,neštěstí,láska,

 manželství,

 dítě a „…co víc?

 Víc už nic.

 

Dnes už netrhám

 bílé lístky kopretiny,

 ty už tu nejsi

 a není ani nikdo jiný,

 jen v myšlenkách mi zůstanou

ty bílé kopretiny

co už nikdy nezvadnou…

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,