Setkání

SETKÁNÍ
Kdysi jsem neměla pro co žít,
na tomhle světe jsem nechtěla být.
Šla jsem a myslela na spoustu věcí
a vtom jsem viděla člověka.
Byl chromý a přeci
vážil si svého života.
Tomu člověku zářily oči
byl šťastný a čímsi oslovil mě.
Do ponurých myšlenek mi vkročil,
rozsvítil světlo v mé životní tmě.
Byl zvláštní- plný energie.
Tak postižen a přesto rád, že žije?
Neříkal nic- jen se díval a mírně se usmíval.
Úsměv jsem mu vrátila a to si přesně přál.
Strávili jsme spolu nějaký čas
beze slov- němě.
A přesto mnoho zážitků a krás
zůstalo ten den ve mně.
Ten muž mi řekl to, co chtěl
a přesto nepromluvil.
Předal mi energii, kterou měl
a myslet na smrt mi nedovolil.
Vnesl do mé duše klid,
teď vím, že VŽDY je pro co žít…