s démonicky tvárnou...
s démonicky tvárnou...
nánosy z dětství
obrazy vypálené do hlavy
nesmyslné ale nevymazatelné
jako přesýpací hodiny
plné rukojmí
ačkoli princip habeas corpus
by to neměl dovolit…
kouř líně stoupá z dýmky
z jasanového dřeva
tak mocného
že prý had nezavadí o jeho stín
nenavratitelně jak slova
pod dlaní hladká
jako ženská kůže
a ten zvuk přichází tiše
jako zaskřípnutí
zrezlého pantu dveří
jako vzpomínky
kosti duše…
pokaždé v těch chvílích
jsi laskavým ránem
ostrovem světla v moři mlh
kdy se pozvedám
v tvé čisté svěží vůni
a vlnění vlasů za ušima
zatímco ty se usmíváš
a šeptáš mi
kouzla a modlitby nech jiným
místo toho přiměj svůj rozum
učit se pravdám
kterým lze věřit…
vezmi si tuhle živou kostku
z obsidiánu
je určená k tomu
aby představovala pravdu a učení
vzácné zářící a křehké věci
co značí šíření světla
kdekoli kde sloužíš
a také je ostrá
aby ti připomínala
ve vší skromnosti
že vědomosti
mohou být nebezpečné...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
nánosy dětství... :-)
kdo je v kostkách vymaže... dnes s dětmi dělám, vím, jak malí s svobodomyslní jsou i ta moje holka... a o to víc mi někdy bodá to vše, tak níže postavené... zasahuješ přímo do středu...jak moc křehcí jsou, ti moji malí, jak cokoli je rozesměje, jak cokoli jim dá...
možná pro to vše ty noci miluju, snad v těch chvílích si uvědomuju to doopravdy... to že přijde ráno, že se rozední... :-)
vezmi si tuhle živou kostku
z obsidiánu
je určená k tomu
aby představovala pravdu a učení
vzácné zářící a křehké věci
co značí šíření světla
kdekoli kde sloužíš
a také je ostrá
aby ti připomínala
ve vší skromnosti
že vědomosti
mohou být nebezpečné...
13.05.2017 02:25:40 | zelená víla
nevím,nevím...připadá mi jako velice intimní vyznání...všechna čest tvému básnickému umu...:)))))mimořádně hezká...
14.05.2012 12:53:53 | střelkyně1