Pod peřinou

Mrznu v teple pod peřinou,

ležím sama, ležíš s jinou.

Samota, ten pocit mne objímá,

studí, užírá a koho to zajímá.

Kde jsou ty přívaly touhy,

co všechno zmůže polibek pouhý.

Úzkost je mou novou přítelkyní,

jen ona, od rána až do setmění.

Cítit to teplo a srdce rychle buší,

smích a objetí, spříznění dvou duší.

Ve strachu ze tmy, držet se za ruce,

všechny maličkosti, co vytvářejí emoce.

Milovat správně, není mi přáno,

být milovaná, to není mi dáno.

Až přijde, budem dělat láskyplné hlouposti,

jestli jsem kdy ublížila, tak ať mi odpustí.