dvacet

v lihovém opojení
klesám v zapomnění
vprostřed samoty
bota kope do boty
holou hlavu mám
a vždy kohosi postrádám
najdu kdy přítele
do života
do postele?

nejsem si ničim jistej
sem na holky
nebo sem snad teplej?

slza po slze
tvář mi hladí
ve snaze
obejmout a zahřát
aspoň pláčem
si trochu citu dopřát
a sladkou únavu
ach, jenom krumpáčem

a co to pořád kecáte
že štěstí
v sobě nosíte
já teda ne
své štěstí
mám s někým spojené

a nebudeme šťastní
dokud se nenalezneme.. .