Prozření

Přemýšlím. Snažím se přijít na to, co mi schází. Rozhlédnu se a okolo mně slizký had se plazí. Každý vidí v něm jen ohyzdnou příšeru. Kousne mně a já se proberu! Proberu se ze snu zlého do světa, kde všechno již zbledlo. Kde naděje ztrácí se v dáli. Kde lásku jen všichni hráli. Jsem tady, ale duši mám daleko! Mé tělo divoké zvíře si odvleklo. Snažím se a přemýšlím dál. Jako by si se mnou někdo hrál. Hrál hru podivnou s představou mou. Už nevím, co je dobré a co zlé. Někdo do mě lije jed. A přitom říká slova, co chutnají jako med. Nechci ty lži poslouchat a slzy po tváři nechat stékat. Už nevím, kdo jsem a jaký byl můj sen. Ztrácím se sama v sobě. Zatím co mé ostatky obracejí se v hrobě. Jsem zlomená! Křičím! Pláči! Už dost, říkám znova. Já nechci slyšet tato slova!