~~~~~~~~~~~
Po boku krále
*******
Vítr ten zdvihá z cesty prach
a zaprášené růže ty vzdychnou,ách,
tak i dívka,co milý ji opustil
vzdychá a pláče.
Už nemá nikoho kdo by slzy osušil.
Ty do noci z černých očí stékají,
na kapesníček jak perly padají.
Utiš se,černooká dívko,
tajemný hlas ji prosí,
tvůj milý tě nezradil
hluboko v srdci tě nosí.
Po boku krále do boje vyrazil,
za jeho život by i svůj položil.
Neboj se,smrt ho jistě neskosí,
buď trpělivá,tajemný hlas prosí.
Jak dlouho má čekat černooká kráska?
Život bez milého,to má být láska?.
Je stále uplakaná,kdy se to změní?
Jiný ji miluje,šťastná však není.
Z krutých bojů se milý vrátil
a tuší,že za tak dlouhou dobu
tu svoji lásku ztratil.
Že by jim láska souzena nebyla
a další nešťastná dvojice přibyla?
Neposílejte muže do bojů a válek
někdy zůstane jen pláč a smutek.
A ta dvě nešťastná srdce?
Nešťastná nejsou,jen litují
let ztracených.Dál se milují.
Královský voják a černooká kráska
už zase ví,jak chutná láska.
Teď spolu ve štěstí,pohodě žijí
nic je neodloučí.
Jen tiše vzpomínají.
,,,,,,,,,,,,,,,,,