Ať Tě provází Síla

Nic jiného,

než štěstí Ty si nezasloužíš.

Tys kopretinka,

zázrak vprostřed našich pouští.

Nic menšího,

než vonná svíčka,

jež nedohoří

a rozzáří svět i skrz zavřená víčka.

Přeji si,

ať stále Tě múza líbá.

Předlouhými polibky,

jak to ve filmech bývá.

Před Tebou žádná,

sic sebetěžší, neobstojí zkouška,

neb jsi silná, přec spanilá,

jak urozená štítonoška.

A pokud někdy,

někdo nalije ti zášti plnou číš,

ať povzneseš se

a kámen chlebem oplácíš.

Zůstaň stále,

tou vlídnou čistou duší.

Nečerti se,

nejvíce ti úsměv sluší.

Nikdy více,

ať nespálí Tě lásky plamen,

pouze hřeje

a není s ním nikdy amen.

Aby navždy

oporu si měla ve svých kamarádech,

kteří pomohou ti,

když nemáš zrovna vítr v zádech.

Věřím,

že jednou opustí Tě ty zlé bolístky,

a kdyby to pomohlo,

natrhám Ti všechny čtyřlístky.

A takto tedy

pěsti pro Tě svírám,

vždy když řeknu:

„Ať provází Tě Síla.“