Mám strach...

Myslíš že se dneska nosí,
otevřít se a stát před sebou jak bosí,
na dlani nechat volně ležet duši,
Myslíš, že se to v tom dnešním světě sluší?

Myslíš si, že je lehké ukázat kdo jsem
a nebát se věřit, že tohle není jenom sen,
jenže já málo věřím lidem, málo v tenhle svět,
lidé ti vezmou co tě tvoří a nevrátí to zpět.

Já mám svou duši, srdce, sny a k tomu taky klíč,
ale nemůžu ho půjčit, co když všechno zatoulá se pryč,
mám strach z toho, že bys mě měl vážně rád,
co když se bojím tak, že nedokážu kousek sebe dát…

Bojím se toho, jak jsi pro mě dokonalý,
Jak bylo krásné, když jsme se spolu naposledy smáli,
Bojím se, že mě máš rád víc než bys mít asi měl,
co když nechci milovat…aby jeden z nás pak netrpěl…