Nostalgie

Průvan si pohrává
s útržky starých not,
nálada prchavá.
Kusy zažloutlých fot,

koláž skvrn po vínu,

omšelé otisky našich drah.
Úder v slonovinu,
stírá z piána letitý prach.

Zborcených klapek tón,
zrezlých rozhýbe spon
sevření.
Již není
pianisty, piána, 
nečistý zvuk do rána

a pak hrobový klid.