~Kdysi,dávno

 

~~*~~*~~*~~*~~

~~*~~

~Kdysi,dávno~

Prochází ulicí kde kdysi dávno žila

tam za tím oknem v přízemí,

přesně v tom pokoji se láska narodila

hlavou ji běží,zaťukat na dveře smí?

Sebere odvahu,co stát se může?

Třeba ji budou za blázna mít,

tam za tím oknem vidí toho muže

se kterým chtěla až do smrti žít.

Proč to tak skončilo,tenkrát,kdysi

neví kdo nepřál té naší lásce,

nazpět se vracely všechny její dopisy

už vědět nemusí čí to byla práce.

V okně se rozsvítí,vždyť už se stmívá

a ona uvidí ten temný známý stín

chvíli tam stojí,na ten stín se dívá

všechno vzal čas,tak o čem tu sním?

A tak jde pomalu,hůl ťuká o chodník

kam až jsem zašla? Ptá se,

oči ji slzí,tak vytáhne kapesník

už  nikomu o stínu nezmíní se…

 ~*~~~*~~~*~~~*~~~*~~~*~