Už to dál nejde

Už to dál nejde
Řekl si a zapálil cigaretu
Koukal se přitom z polootevřeného okna
A přemýšlel
Proč už to dál nejde

Venku pršelo a
Padal sníh
A lidi chodili a
Drželi se za ruce
Jak hezké
Řekl si
Ale myslel si svoje

Tolik zklamání a hrozba
Stálého a dalšího zklamání které
Nikdy nepomine
A další
a další a
další
Utrpení
Které nepomíjí

Vzpomněl si
Jak jednou seděl s babičkou na zahradě
A vyprávěla mu
Jaký to bylo
když ona byla mladá

To bylo úplně jiný
Říkala
Jiná doba

A on tiše naslouchal a představoval si
Jaký to asi bylo
A jaký to mohlo být
A věřil něčemu
Že to není takový
Jak slyšel všude kolem sebe
Ale ono to takový bylo
I když to tenkrát ještě nevěděl

A teď tu seděl u polootevřeného okna
Se zapálenou cigaretou
a přemýšlel
A vzpomínal
Jak si tenkrát myslel že to bude jiný

A musel se usmát svý bláhovosti
Která kdysi byla jen tou
dětskou naivitou
Když realita je úplně jiná
Když arbeit macht frei