Šašek a divoženka

Povím vám pohádku
jako již mnohokrát
o jednom království,
kde smát se nesměli...

kapitola první:

Tančili spolu z čisté lásky,
on - šašek z růže květ,
lamač srdcí napohled,
v dlaních...
bosou divoženku z roští,
u nohou ležící krásky

ona - víla v cárech
snů,
však hodná byla a prostá,
sotva napočítat do sta
v slzách malých
pro šašky to srdce měla
a princové jí byli božští...

jednou jej zřela
a už měl ji v spárech
netušíc...

jak moc se chvěla
tlukotem srdcí svých
ji uchopil
a lásku stavěl na odiv,
poprvé políbil,
vylekal,ochránil,
však ne před zraky
bot tanečních...

(čímž)

uved v rozpaky
snad napořád
...přinesl chlad

tentam byl smích

pak moře dnů
trval odliv
a příliv...
jen chvíli

až jednou...
se odcizili

citům
a srdce zvonům

...pukla