Já kvůli Tobě ošidil jsem spánek…

 

Já kvůli Tobě ošidil jsem spánek

a zrak můj zaplál touhou létavic,

pod hvězdným nebem Amor měl svůj stánek,

já Lásky Tvojí chtěl si dopřát víc!

 

Nebesa dala mi své požehnání,

Jižní kříž zazářil nám nad hlavou

a já uvěřil, že již nic nebrání,

abys konečně byla dneska mou!

 

Šťasten jsem pevně v náruči Tě svíral,

polibky poplenil záhonek úst,

bláznivou touhou po splynutí zmíral,

abych si vynahradil dlouhý půst…

 

Měsíc rozžal stříbřitou lampu svoji

a hvězdy jasné svit svůj přidaly,

pod jižním nebem, meteorů roji,

vášnivě jsme se pomilovali.

 

Byla to slast a nevýslovná krása

cítit zas v srdci ten bláznivý žár,

vnímat jak duše skřivánkem si jásá,

přijímat Lásky Tvojí vzácný dar…