Stavitelé měst

Ve vzduchu voněl
čerstvě slepený vesmír,
obraz labyrintu světa
a noc pak byla němá.
Obehrála hvězdy
o jejich blikačky
a teď čichala lepidlo
- to si architekt zase hrál.
Stavitelé měst
spali až do nespánku
a dech se chvěl
a bylo na umření.
Ve vzduchu voněl
jen čerstvě slepený vesmír,
obraz mysli a srdce
- a noc pak byla němá.