Půlnoční

V koutech duše lidské
kde naděj tiše sténá
anabáze světské
já toužím popel světa
jenž tiše osud sžírá
a v rozmarech těla
nový život vzkvétá
jak prvé lůno svaté
v noc měsíc vůni line
a síly zpola temné
krouží kol citu zřídele
aby z světa krutý bol
jenž v ticho křikem vzlíná
kde květin jemný háj
jak láskou kosou lehá
však lidskou touhu
duše klam
jak muže k ženě táhne šarm
chladné ledu střípky tají.