Rajská zahrada

v rajské zahradě
plné velkorysých úsměvů
zralých obličejů
a rozkvetlých myšlenek
jako slepec bloudím
a hledám své místo
svůj prostor
kde bez prostoje
vzdám se postroje
a vleže i vestoje
si užiji pokoje
kde jako hladová mšice
složím křídla
a ochutnám štěstí
konečně plnými doušky
ne jen tak po kapkách
jak mívám ve zvyku
pak v okolním povyku
vychutnám zpěv slavíků
i skeče rádoby komiků
v rajské zahradě
kde křídla motýlí
budou duši mou ovívat
a bude mi jedno
že hmyzu se podobám
a bude mi jedno
že opět jsem sám
že něco tam uvnitř
postrádám
v zahradě
co možná jen
ráji se podobá
a najatí herci
jen kulisou bez děje
jeviště prázdné je
a za padlou oponou
zmírá má naděje