Vysněný chrám

Chrám ze stříbra,
Co má bránu pozlacenou,
Zahradu modře podsvícenou,
Ouařuje vnější svět,
Skrývá nejčervenější květ.

Pálivé slunce září temnou nocí,
Jak když svět se na začátek vrací..
V noci svítá,
Za dne slunce zapadá
A svět je náhle tajemná záhada.

Pobíhám kolem chrámu nocí zalitá
A zahrada kolem tiše rozkvétá,
Vínové drahé kameny, diamanty, rubíny a růže červené,
Oči rozteskněné, šťastné i temně zasněné…

Zde je můj život, zde je můj svět,
Právě tady vykvetl nejtemnější květ.

Bosky, čistá, zmámená,
Nejsem citem splavená,
Jak rybka pluji bez poskvrnky,
Mezi vzduchovými zrnky.

Svůj zámek, svůj chrám vysněný,
Otevřený a nezděný,
Obětuji štěstí, svobodě,
A volná budu chodit po vodě…