Můj princ? Ne!

Anotace: Jedna ze starších, napsána v mých 14ti. (co se týče komentářů, především bych ráda slyšela kritiku, ať vím co vylepšit, čemu se vyvarovat atd.)

Nikdy nezapomenu

ten jediný den,

kdy jsem tě spatřila,

bylo to jako sen.

Nebyl to však sen,

byla to realita,

byl jsi můj vysněný princ

nebo jak se tomu říká.

Každý tvůj dotek,

celá jsem se začla chvět,

tvůj pohled do očí,

zatočil se mi svět.

Nemyslela jsem na nic,

jen pořád na tebe,

když jsem tě viděla,

byla jsem štěstím bez sebe.

To co jsem cítila,

to je prý láska,

já bych to však nazvala

nejistá sázka.

Mám se dívat na nebe,

když prý padá hvězda.

Splní se mi sen?

Ani se mi nezdá.

Chyba byla

když jsem řekla Miluji tě!

Chyť mě za ruku,

prosím lásko chci tě!

Chtěla jsem být s tebou,

navždy a napořád,

ty jsi řekl ne!

Budu jen tvůj kamarád.

Promiň miluji jinou,

je mi to líto,

mrzí mě to,

vím, že zabolí to.

Všechno krásné,

jak kdyby skončilo.

stále se ptám proč?

Proč mě to tak ranilo?

Chci znát odpověď.

Proč nemůžu tě mít?

Přemýšlím, nevím,

můžu o tobě nadále jen snít?

Zkoušela jsem zapomenout,

bez tebe to nejde.

Každý mě jen utěšuje,

však ono to přejde.