Pod nachovými nebesy

skrze srdce
na rtu
mi slova lásky
ulpěla
byl jsem králem
v matu
a ty dáma
která uspěla

bez zaváhání
jediného
skolilas mě
v lože hříchu
hocha naivního
nevinného
co ti přišel
možná k smíchu

pod nachovými
nebesy
hoch navždy
sutany se vzdal
a v objetí
své komtesy
pak cítil se
jak král

jitro oči
otevřelo
ležím slastně
omámen
náhle plakat
se mi chtělo
neb všechno
byl jen krásný sen