Skořápka

Záblesk... obraz anděla.
jenž zakrytý je svým stínem.
A ten stín vrhají jeho křídla.
Zhmotnění temnoty, která
světlu nedovolí žít.
Představ si, na těch křídlech,
trhliny jsou, ale jen malé.
Poslední pevnosti dobra,
bičované,
cáry beznaděje.
A kolem křídel vlají prameny vlasů
Možná jako strážci,
možná jako zboudilé duše,
co do ráje nikdy nedojdou.
A maska skrývá obličej.
Je celá z kamene, nebo snad železná.
Na tom nezáleží.
Co však je na ní andělské,
jest to, že pod ní kanou slzy.