Anotace: ...
Mám ráda, když za dveřmi nonstopu se stmívá
ale miluju, když se za nimi rozednívá
Se zvětralým desátým pivem na stole
a s devíti v žaludku, zalitými rumem
Miluju cesty domů, když zpívají ptáci
točí se svět, motaj se nohy
Naprosto uspokojená ranní debatou o nesmyslu života
nad snídaní z nedopalků a utopence s chlebem
Tak volná, svobodná a nesmrtelná
Pozvracet schody od baráku
Pozdravit sousedy odcházející na ranní směnu
Vrhaj na mě znechucený pohledy
Nikdo z vás mě nezajímá
Zalezu do postele a probudí mě až kocovina
Má nejlepší přítelkyně, mučí mě a přesto ji miluju
Obyčejnej život alkáče...
Tak něco podobnýho jsem taky zažíval. Je Ti tak krásně a potom tak nahovno. A nejsmutnější na tom je, že to děláš hlavně proto, aby si v sobě ubíjela to, po čem opravdu toužíš. Přepila to a vysmála se tomu. Však vono se to pak vrací a vrací jako stokrát ohraná deska. A z Tvého života se stává kolovrátek. Ale napsané je to trefně, což každej, kdo ví o čem píšeš musí ocenit. Přál bych Ti však v životě zažívat mnohem krásnější a trvalejší pocity. Já nemůžu radit, nejsem na tom o moc lépe. Ale už tak nepiju, protože už moc nevydržim a probouzet se poblitej ve škarpě už mě taky nebaví... To dílo je fakt krásně napsaný, to musim uznat. Hodně štěstí. Měj se jak chceš, hlavně dobře.
31.10.2012 10:31:44 | Marbal Škutin