1.2.3

Hluboko v oblacích
za hlasy z neznáma
myšlenky v nesnázích
hledají poema

to co je ztracené
marně je nalézti
touha však žene nás
bezmezně do pasti

ztráta je uzkostí
toho co nalezne
stává se radostí

kdo víru neztrácí
prapor vždy z země věrně zvedá
ten jednou nalezne
odměnu, jež pokorně čeká.