Duše v ráji

Bezstarostný ráj... Klid,
v něm může duše bdít.
Bdící duše žebráka ctného,
když duševně bohatého mají za chudého.

Ten žebrák i chudák bohatostí duše oplývá,
žít v bezstarostném ráji může... Již v něm pobývá.
A copak ti, co urážkami jej zhazovali?
Nemají se tak, jak penězi si v životě svém malovali.

Bezstarostný ráj... Klid,
i neurvalec s penězi chce v něm žít.
Chce-li vážně bohatosti třímat,
nechť přestane jen peníze s láskou objímat.

Ten materiální boháč, to chudák jest,
když zemřít hladového nechá a zdvihá proti němu pěst.
Nechť v prospěch chudých peněz přebytečných se vzdá,
pak v ráj pronikne i jeho duše napravená.