Vstupte, je půl. Pane

Vstupte, je půl. Pane

V černé košili a šedém saku,
Pane čekal jsem vás až za soumraku.
Za skleněnou výlohou,
vím, mé oči vyděšené za to nemohou,
ale jde z vás strach,
pane světlo je v uličkách
a odmítání vás zřejmě nepomohou.

Hlavu máte skrytou, pane.
Ale tuším smích.
Je dávno po deštích
a v dobu neurčitou
Mezi pannou a v blížencích
Mám vaši podobu v duši dávno vrytou.

Čekám až vstoupíte do místnosti, pane
Už jsem se rozloučil a zhasnul.
Smířený a bez lítostí
Sklenku odložil na stůl,
Zapomněl v kolik odehnal hosty,
Vstupte brzo bude půl,
Pane.