Víly

křehká víla
která ovívá
náruč tvou
zlehka dýchá
ti na tvář
skrytou touhu
to malé dítě
pobíhající kolem
s rozevlátými
rezavými vlasy
a svou bezprostřední
blízkostí
zavírá tvá víčka
šimrá tě
a její lehký smích
pohlcuje všechny kolem
její krása
její šarm
její kouzlo
kterým
se dotýká
tisíce hvězd
a všechny je umí
pro tebe posbírat
a lidé kolem
nevěřícně hledí
pohlcení její osobností
její naivitou
existencí,
ta víla
lehounká
jak lesní vzduch
ztrácí se
po každém tvém dalším slově
tiše jí tečou
slzy
když se nedíváš
a přesto
se v ní ukrývá
nekonečně
velká síla
v té křehké dívence
která se rozplyne
ve víru jezerních vln
až se k ní
otočíte
všichni
zády.