Duše jako citadela

Duše jako citadela

Anotace: plný paradoxů

Má duše je černá,
hyzdím klíny
svými splíny
ranní slunce maže výčitky

Má duše je bílá,
něžný cit
nelze smýt
ani nánosy bahna

Mé srdce jak diamant,
krásné leč tvrdé je
dělá radost i ubližuje
naučíš se s ním zacházet?
Autor Ch.B., 01.08.2012
Přečteno 276x
Tipy 2
Poslední tipující: Robin Marnolli, Zamilovaná do nezamilované doby
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Pěkné paradoxy a někdy i pravdivé.

26.11.2012 10:04:54 | Robin Marnolli

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel